Je to pořád dokola, nový objev, zamilovanost, pár týdnů, měsíců nebo i let vztah a pak finito. Proč? Byl to “hajzl, debil” – doplň dle svého. Teď má novou a k té se chová úplně jinak a co je ještě horší, lépe. Dokonce jí zaplatil dovolenou, a ještě dostala kabelku. Tak to už je v tvých očích úplný hajzl, protože tobě nikdy nekoupil ani kytku. Jsi naštvaná, ponížená a vinu vidíš u toho chlapa, případně té bestie, která ho teď “oblbla”. Ale jak to, že je najednou úplně jiný, než byl s tebou? Je to jednoduché, ona je lasice a ty jsi to s ním prostě neuměla. Jestli se tvůj bývalý chová v dalším vztahu lépe než kdy k tobě, tak nenadávej, nepomlouvej ho, ale zamysli se nad tím, co můžeš změnit a jak docílit toho, aby se k tobě další partner choval tak, jak si přeješ.
Mezilidské vztahy jsou samozřejmě o emocích, každá akce vyvolává reakci. Všichni máme určité naučené vzorce chování, které nevědomky aplikujeme. Pokud se ti stávají podobné nechtěné situace dokola, je na čase se zastavit a hledat chybu u sebe, ne u druhých (to ostatně platí ve všech sférách života). Jakou reakci na danou situaci zvolíš, rozhoduješ ty sama, nemusíš “jet” podle stávajícího vzorce.
Spouštěčem, proč se k tobě nechová jako na začátku nebo to ukončí, může být mnoho a je to velmi individuální. Všeobecná nejčastější příčina je, že se začneš projevovat jako slepice. V začátku vztahu se ženy většinou krotí a pak, jakmile si myslí, že už mají chlapa chyceného, přestanou ho chválit a začnou buzerovat, vyžadovat, kritizovat. Muži mají velké ego (my ženy bychom to své měly krotit), potřebují se cítit obdivováni, respektováni, uznáváni, no prostě jako chlapi. A pokud se tak necítí, začnou se podle toho chovat. Budou utíkat do hospody, za sportem, milenkou, přestanou se snažit a starat. Ženská přitažlivost je v začátku určitě hodně o vzhledu, ale povaha a nakolik jsi femininní nakonec rozhodne.
Já ve vztahu vědomě odkládám ego co nejvíc to jde. Inspiruji se v dobách, kdy na to ženy šly “lasičím” způsobem a jejich síla byla v měkkosti. Často vidím ženy, které chtějí vyhrávat ty malé denní bitvy o nesmysly, muže organizují a všechno řeší tlakem. Tím přestávají být “princeznou” a on na základě toho přestává být ochráncem, oporou, a protože je to jeho přirozená potřeba, spokojený rozhodně nebude a dřív nebo později ho klofne jiná a pokud bude “víc lasice než slepice” i s ní zůstane.
Lidé celkově často svalují vinu za cokoliv na někoho jiného, a to je podle mě podstata problému. Pokud připustíš, že tvůj život/vztahy ovlivňuje někdo jiný a ty se pouze vezeš ve vleku událostí, pak se nemůžeš nikam posunout. Sebereflexe je v tomto ohledu na prvním místě, přijmi zodpovědnost za svoje chování a pojď hledat prostor ke zlepšení právě u sebe.
Teď si možná říkáš „můj případ je jiný, protože on to a to (opět doplň podle svého) a přece není jen na ženách, jak dopadne vztah“. Podle mě ale z výrazné části je. Chlapi nic moc neřeší, a ne nadarmo se říká, že muž je hlava rodiny a žena krk, co tu hlavu otáčí. Je to tedy na nás dámy…
Tak jak to je?
