Někoho potkáš, strašně se ti líbí a chceš se samozřejmě líbit i ty jemu. Něco o něm víš (případně si zjistíš) a začneš se stylizovat do partnerky, kterou by si (podle tebe) představoval. Ubereš z přirozenosti a děláš všechno tak, jak si myslíš, že je žádoucí. Zezačátku se zdá, že to funguje, ale postupem času to začne haprovat. Nikdo si totiž nedokáže dlouhodobě udržet pózu a časem se tvoje pravé já projeví. Po nějaké době tě partner může vnímat jako jinou osobu a je to pro něj matoucí. Snad jako bys hrála nějaké hry a on ti přestává rozumět.
Co kdyby tě měl rád právě takovou, jaká jsi, kdyby měl šanci vidět pravou tvář? Ona totiž přirozenost a uvolněnost je pro ostatní lidi úžasně přitažlivá. Souvisí to se sebevědomím. Pokud si nevěříš v tom, kdo jsi a musíš se někomu chováním přizpůsobovat, zrazuješ tím sama sebe a dostáváš se do neustálého stresu co a jak dělat, aby ses zalíbila. Prosím nezaměňujme ale přirozenost se „slepičím“ chováním.
Každý ve svém okolí máme nějaký pár, u kterého si říkáme, jak je on hezký a má k sobě „ošklivku“ - a nechápeme (samozřejmě to platí i opačně). Odpověď hledejme v jejich sebevědomí. Ona „ošklivka“ to může mít v hlavě srovnané, je spokojená sama se sebou, a tudíž si i dostatečně věří na to být partnerkou „fešáka“. K tomu samozřejmě nemůžu opomenout hloubku nitra a pro ostatní na první pohled neviditelné kvality.
Sebevědomí vychází zevnitř a nesouvisí tolik se vzhledem, jak by se mohlo zdát. Naše chyby a nedostatky jsou někdy jen v naší hlavě a tam je to o práci „uvnitř“. I když je pravdou to, že jak vypadáme navenek nám v sebevědomí určitě přidává nebo naopak ubírá. Moje rada proto zní: buď méně slepice a více lasice a udržuj se nepřetržitě v co nejlepší kondici! To jsi určitě chtěla slyšet.
Není nic lepšího pro sebedůvěru než pravidelný sport, rozumná strava a celková péče o zevnějšek. Ale! Když zrovna nejsi ve formě, nemysli na to, kde co přetéká a snaž se, ať se ve svém těle (a duchu) cítíš co nejlépe a nic neřeš. Takové to, že si u sexu nesundáš tričko, a ještě musíš mít zhasnuto je větší zabiják než jeden přebývající faldík.
Svůj protějšek získáváme různými kvalitami – naším zevnějškem, vlastnostmi, charismatem. Časem se některé zhoršují a některé naopak zlepšují. Pracujme ale na udržení nebo zlepšení všech - náš partner si nás přece vybral jako celek, právě tak, jako my jeho. I když je pravdou, že nic netrvá věčně, naše snaha být lepším já by ale neměla utichat. I kvůli němu - ale hlavně kvůli sobě.
Tak jak to je?
