Jsi divná ty nebo on?

Ve vztazích se často vedou půtky o tom, kdo z vás je ten “divný”. Každý má totiž svou pravdu o tom, jak by mělo vypadat nastavení společného života i domácnosti. O své pravdě jsou oba dva většinou bytostně přesvědčeni a snaží se druhého přetáhnout na svou stranu různými argumenty. Většinou bez úspěchu. Ale kdo z vás má tedy pravdu a kdo je ten “divný”?


Jako třeba teď, blíží se Vánoce a všímám si rozvířených vod kvůli tomu, s jakým předstihem se mají nakupovat dárky, jestli má být stromeček živý nebo umělý a jestli kapra nebo řízek. Ale není to jen o Vánocích. Když se například sejde bohém a úzkostlivá žena – hospodyně, řeší se dnes a denně, jestli je správné mít neustále naklizený dům nebo že “pořádek je pro blbce a chytrý vše najde i v chaosu”. A takových příkladů bych mohla jmenovat nespočet. Pokud zabřednete ve hře “kdo z nás je divný a kdo z nás má lepší přístup”, vyhraněnost obou se ještě posílí. Každý si brání to své, a i kdyby byl nalomen a chtěl přijmout přístup druhého, tak pod vnucováním a tlakem se spíš „zabejčí“ a zasekne ve svém postoji.


Setkávám se i s tím, že ke mně přijde na konzultaci pár, který chce “rozseknout”, kdo z nich má pravdu a oba doufají, že to bude ta jejich. Jenže, co je na tom velmi vtipné, je to, že pravdu mají oba dva. Každý tu svoji. Protože každý z nás má určitý původ, vyrostl v určitém prostředí a většinou to, co okoukal v mládí doma nebo si “zajel” v průběhu života, to je podle něj to správné. Může se jednat i o věci, jako jsou hygienické a (ne)úklidové návyky, stolování nebo třeba vztah ke zvířatům. Navíc každý různé vztahové situace vnímá přes své filtry, které jsou dané jejich emočním nastavením. Čím rozdílněji vás rodiče vychovali, čím odlišnější máte původ, tím spíš mohou nastávat nedorozumění ohledně věcí ve společném soužití. Asi nejlépe to znají ženy, které si vybraly muže jiné národnosti a kultury, případně výrazněji jiné společenské vrstvy.


Neustále se honit za tím, kdo to má nastavené líp a čí přístup je ten správnější, nikam nepovede. V páru se totiž nemusíme shodnout na pravdě. Ta je v těchto případech velice subjektivní záležitost. Na čem bychom se ale shodnout měli, jsou další kroky k tomu, jak si to v daných případech nastavíme.


Jakmile máme velmi odlišný pohled na věc, máme dvě možnosti. Buď spolu soupeříme o správnosti, nebo se rozhodneme pro kompromis. V něčem třeba přijmeme pohled partnera a v něčem přijme zase on pohled náš. Každopádně to chce vzájemný pro-partnerský přístup. V některých věcech však kompromisy dělat nechceme, a proto věřím, že bychom si v prvé řadě měly vybírat partnery, kteří mají co nejpodobnější nastavení. Alespoň v těch zásadnějších věcech. Ušetříme si pak spoustu dohad, přesvědčování a ústupků. A pokud jsou už karty rozdány, pak přichází to obligátní, přijímat druhého takového, jaký je. Toto samozřejmě platí oboustranně a pro blaho vztahu je ideální, pokud i na tom, s čím nesouhlasíme, najdeme něco milého/roztomilého nebo třeba vtipného a nějak se s tím sžijeme. Otevřít se názoru druhého může být také často přínosnější, než bychom třeba čekali.


Přestaňte hrát hru “kdo z nás je ten divný”, oba se snažte otevřít názoru druhého a nezapomeňte, že vždy je i třetí možnost…


Tak jak to je?


Udělej něco pro sebe i svůj vztah a objednej se na konzultaci. Více tipů najdeš také na Instagramu: @jak_to_vidi_lasice nebo Facebooku: Jak to vidí Lasice.






314 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Existuje kamarádství mezi mužem a ženou?

Na svých sociálních sítích jsem se vás ptala, zda si myslíte, že existuje čisté přátelství mezi mužem a ženou. Téma u vás vzbudilo velký ohlas. Reakce ale byly dle očekávání různorodé a často i protic